Deset let obnovujeme splávky

Našimi vzory byly splávky, které jsme pojmenovali Na Soutoku (s Uhelnou Dolinkou) a Poslední (pod odbočkou žluté turistické značky do Nepomuku), které bez závažných následků přečkaly povodeň v roce 1997. Nic však není věčné a tak Poslední byl silně poškozen v roce 2001. Přestali jsme ho obnovovat, protože je daleko od ostatních splávků a přístup k němu vyžaduje nejvíce času a také proto, že v létě slouží k romantickým aktivitám nerybářů a k neromantickému zajištění rodu černých čápů. Přesto se tam dá z jara ulovit rybka.

Splávek Na Soutoku byl kdysi vybudován geniálně. Přežil povodeň 1997, 2002, ale trvalý mocný proud na jaře roku 2006 prohloubil vývařiště pod splávkem tak silně, že došlo k propadnutí masy nad splávkem. Trochu jsme doplnili sestavu klád, aby došlo k obnovení splávku. Propadlé hmoty bylo však tak mnoho, že se dosud původní profil neobnovil. Lopaty neměly v tomto případě žádnou šanci. Jsme přesvědčeni, že pomůže příroda, které jsme vytvořili podmínky. Už jsme se hodně poučili.

Dnes jsou funkční tyto splávky: Jasanový, Zasypaný, U Posedu, V Tůni, Nad Tůní, Vysoký, Z Kamenů, Pod Metrem, U Metru, Pod Hlubokým, Hluboký, Dlouhý, Zajedlový, Smrkový, Pod Srázem, Na Kamenech, Šikmý, U Tábora, Na Soutoku, Nad Soutokem, Pod Olší, Na Suché Olši, Třešňový, Nad Třešňovým a zbytky Posledního. Jsou vyjmenovány v řadě proti proudu. Nad Jasanovým jsou zbytky splávku Od Povodí, který byl zhotoven v roce 2006 při průklestu pobřežního porostu. Nyní z něho zůstala jen jedna kláda. Ostatní nevydržely ani rok, neboť nesplňovaly pravidla odolného splávku.

Naše síly nakonec nestačily na údržbu splávků První a Druhý v Regulaci, které byly vybudovány MO při regulaci břehů pomocí klád. Dokud byla regulace břehů funkční, dařila se i údržba splávků. Pak však v roce 2006 došlo k odplavení části břehové regulace a splávky nebylo možné o něco opřít. Splávek Pod Brodem, který byl postaven současně s Prvním a Druhým v Regulaci nad nimi, byl odplaven po roce. Byl z klád nad sebou bez opory na pravém břehu. Obnovu jsme neuskutečnili z obavy, že opět nevydrží. Hájkův Kamenný, který byl nad předešlým splávkem, jsme přestali také obnovovat. Na jeho místě naštěstí vytváří proud pěknou tůňku. Kamenné splávky obvykle vydrží jen sezónu, ale nedají mnoho práce a v suchých letech významně zlepší životní podmínky ryb. Názorný příklad hodný následování je možné shlédnout v Mladkově.

Co nás příroda naučila? Odolný splávek musí mít oporu na obou březích a nízký šikmý profil z minimálně tří příčných klád, ale ani z pěti není mnoho. Zajištění příčných klád zlepšuje podélná kláda u každého břehu. Třeba takto:

 

 

Klády jsou spojeny kramlemi nebo hřeby. Až na horní kládu je vše zasypáno kameny a štěrkem ze dna. Proud řeky stále prohlubuje vývařiště pod splávkem. Když se splávek propadne a klády jsou zajištěny tak, že nedojde k jejich odplavení, obnoví se po čase splávek sám. Přirozená podoba několika splávků je na fotografiích.

Náš Pánský Rybářský Splávkový Klub také každoročně dokumentuje provedené práce a pořádá jarní a podzimní semináře, kde odborně hodnotí činnost klubu.

Pomineme-li ptačí predátory a možná i další, je úsek se splávky nejméně rizikovým úsekem našeho revíru, proto se přimlouváme za lepší zarybňování. Úvahy o malé úživnosti je v dnešní době třeba přehodnotit. Je snad lepší úživný úsek, kde jedno krátkodobé znečištění v období sucha otráví celou obsádku? A všimli jste si, že v suchém létě s nízkými průtoky jsou pstruzi v úživných úsecích hubení? Nejspíš jim chybí potrava. Ani hmyz nemůže žít ve znečištěném toku. „Pstruhová voda“ má nejvyšší stupeň čistoty s úkryty pod kořeny a kameny. Vedle velkých pstruhů tam přežijí i ročci. Tohle meandry zatím nenabídnou. Nenabídnou dobré podmínky ani pro rybáře. Brodit tam nelze a po břehu to půjde ztěžka, tak jako dřív, vzhledem k vysoké trávě.

Děkujeme hospodáři MO za podporu v naší činnosti.

Petr Matoušek (2008)