Na úvod citace několika úryvků z článku „Pstruh potoční, ryba, které stojí za to pomáhat“ z Rybářství, květen 2009 s.20. V závorkách jsou poznámky PRSKu. Vyhovují mu kyslíkem bohaté vody, jejichž teplota v létě nepřesahuje 25 stupňů C. Vyžaduje dostatek úkrytů, jinak se v toku neudrží… Tam, kde má dobré podmínky k výtěru, bývá velká obsádka pstruha všech ročníků. (To můžeme považovat za návod, kam přednostně vysazovat násadu z chovných potoků a jak důležitá je podpora přirozeného rozmnožování.)
Problém už může způsobit volavka popelavá, která se v posledních letech stále více stěhuje na horní části toků. Velkou měrou škodí populaci pstruha potočního a to zejména na podzim, kdy se ve velkém počtu soustřeďuje na trdlištích a decimuje generačního pstruha. (Volavka je na našich chovných potocích už několik let a to může být jednou z hlavních příčin úbytku počtu odlovené násady. Přezimující volavky nemají v zimě jinou potravu než ryby. Černí čápi odlétají už v srpnu, proto neohrožují potočáky táhnoucí do tření, tak jako volavky.)
Závěrem lze konstatovat, že populace pstruha potočního v přirozených tocích s dostatkem trdlišť bývá stabilní. Je schopna se přizpůsobit změnám klimatu a činnost organizací spočívá v doplňování počtu pstruhů. Rybářským tlakem ji lze ovlivnit v minimální míře. Proto míra pstruha 25 cm je odpovídající a její zvyšování může být vnímáno spíše negativně. Zýšená míra k růstu počtu pstruhů nevede, spíše naopak. (Důvody tohoto tvrzení jsou v článku popsány.)
Konec citací z velmi zajímavého článku.
Významným příspěvkem k zarybnění pstruhové vody je vytvoření dobrých podmínek pro odchov Po1. Nejvhodnější úseky pro vysazování Po1 musí splňovat:
– minimální riziko i krátkodobého znečištění (úsek nesmí být pod rozsáhlejší zástavbou)
– minimální tlak predátorů (úsek musí být v zástavbě, kde nemají predátoři úplnou volnost)
– dobrá vodnatost i v období sucha (úsek musí být na níže položeném toku s dostatečným průtokem)
– dobrá přístupnost po odlovu chovných potoků (vedle musí ležet cesta, která umožní rychlé vysazování při přepravě)
Tyto podmínky splňují dva úseky. Zejména MS2 nad splavem v Albrechticích a také LU3 nad kostelem v Damníkově. Konec LU3 je zvolen pro Po1 jednak jako druhý nejméně rizikový a pak z důvodu zkrácení přepravy po odlovu v blízkých chovných potocích. Tyto dva úseky byly několikrát odloveny k získání generačních ryb.
Jarní odlovy Po organizované MO ČRS pomocí bateriového agregátu v kombinaci s mobilním haltýřem jsou nenáročné na počty brigádníků. Lovící četa má stabilní sestavu a je maximálně sedmičlenná. Výhodou této sestavy jsou velké zkušenosti jednotlivých členů, které jsou zárukou kvality odlovů. Pstruhaři, kteří se dříve zúčastňovali odlovů a kteří se nyní nemohou uplatnit, by mohli po dohodě s organizátorem odlovů samostatně zlepšovat podmínky pro odchov Po. Uvádím dva příklady, které PRSK ověřil.
Ke zlepšení podmínek pro Po1 při nízkém průtoku individuelně brigádnicky budovat a obnovovat v Albrechticích kamenné splávky po cca 10 až 20m v úsecích podél silnice (rybář – zájemce by sám vybudoval a udržoval v průběhu sezóny asi tři kamenné splávky a tím by splnil brigádnickou povinnost). Letos v létě nebyla nouze o srážky a tak situace nebyla tak kritická jako v předchozích letech. Koncem srpna už bylo sucho a tak jsem na zkoušku vybudoval tři kamenné splávky. Nejsou tak vysoké jako dva u mostku naproti Jirkovi Ficnerovi, přesto zvýší stav vody tak, že se obnoví řada úkrytů pod kameny a trávou u břehu. Proudné úseky, kde nemohl být pstruh, se změní v klidnější s lepšími podmínkami pro ryby. Při stavbě nebyly používány kameny z částečně regulovaných břehů, ale pouze ze dna.
Zlepšovat odchov i přirozené rozmnožování v kapilárách individuálním brigádnickým budováním jízků (rybář – zájemce by sám vybudoval a udržoval v průběhu sezóny na chovném potoku jízky a tím by splnil brigádnickou povinnost).
Výrobní postup stavby jízku může být okopírován podle následujících řádků. Na stavbu jízku byla použita jedna opěrná dvoumetrová kláda, šest krajinek o délce 2m rozříznutých na třetiny, dva hřebíky 200mm na upevnění klády ke stromům, šestatřicet hřebíků 63mm na upevnění krajinek ke kládě. Potom už pracovaly jen lopaty poháněné silou PRSKu. Krajinky mohou být pro tento účel méně kvalitní než jsou k vidění na obrázcích. Za dvě odpoledne jsme postavili sedm podobných jízků, jejichž stav budeme sledovat. Dost času nám spotřebovalo vyhledání a nařezání opěrných klád. Shodnou konstrukci jízku máme v Uhelné Dolince dva roky. Nemá chybu.
Vedle dvou výše uvedených příkladů podpory odchovu Po jsme se pokusili usnadnit tah pstruha na trdliště v Sázavském údolí vybudováním pokusného stupňovitého rybího přechodu u splavu na konci Albrechtic. Ve stavidle je jen malý otvor pro omezení průtoku do náhonu. Původní náhon jsme něklik metrů pod stavidlem přehradili a odvedli pod splav. Fotografie jsou na http://docs.google.com/View?id=ddj6ww8x_6cvzqvmf8
Petr Matoušek (2009)