Také letos jsme se zaměřili pouze na podporu odchovu a přirozeného rozmnožování potočáka v chovných potocích. Vybrali jsme proudný úsek MS nad firmou Košťál, kde při jarních odlovech převažuje Po1, což při dvouletém hospodaření svědčí o přirozeném rozmnožování. Na první akci jsme postavili nejprve pět jízků, kde na místech bez přírodní opory byly použity opěrky z betonářské oceli (ROXOR) průměr 12×700. V další akci jsme v úseku vedle volejbalového hřiště vybudovali sedm jízků stejným postupem. Potvrdilo se, že zarážení opěrky je snadnější, odpadá vrtání děr a váha je menší ve srovnání s trubkami. Použili jsme menší průměr než vloni. Důvodem byla výhodná nabídka. Vzhledem k menšímu průměru opěrek jsme opustili plánovanou stavbu jízků pod Dolními Heřmanicemi, kde musí být jízky širší. Také z tohoto důvodu se jeví použití průměru 16mm příznivěji. Příčná kláda byla připevněna pozinkovanými hřeby 160mm a pozinkovanou (např. hromosvodovou) objímkou. Opěrku je vhodné umístit u břehu, kde je menší pravděpodobnost podemletí. Použití betonářské výztuže s průměrem 16mm lze doporučit, neboť to umožňuje použít kratší kládu bez zakopání do břehu. To šetří síly a urychluje stavbu. Další postup ve stavbě je popsán v předchozích příspěvcích.
Letos je ve Výprachticích čtyřicet jedna funkčních jízků. Na začátku října jsem postavil jízek u ústí Uhelné Dolinky ke zmenšení stupně, který se vytvořil pod původním prvním jízkem. Při praktickém cvičení elektrolovu jsme s Mírou a Martinem odlovili Valteřičku. Opět se potvrdilo, že zde dochází k přirozenému rozmnožování Po. Do tohoto chovného potoku se plůdek nevysazoval již řadu let. Výsledky jsme předali hospodáři. Při odlovu jsme v polovině úseku položili do potoku plastovou bednu uvnitř zatíženou kameny jako haltýř. Několik ryb obvykle ukrývání pod kameny nepřežije. Vyzkoušíme zatížení vně bedny např. kameny v síti. Znovu doporučujeme zařadit úsek pod Dolními Heřmanicemi do chráněné oblasti, která nebude odlovována a bude sloužit jako zdroj PoG pro přirozený výtěr v Zaječíně a Valteřičce. Velká část odlovené násady je vysazována do Poldru. Při sportovním rybolovu v řece na Poldru to však není vidět. Úlovky potočáka jsou tam velmi řídkou vyjímkou. Znovu opakujeme, že tak katastrofálně by to v Sázaváku nedopadlo a ani příležitost k úspěšnému přirozenému rozmnožování by tady nebyla nulová.
Petr Matoušek (2013)